Sayonara.cz


Archiv rubriky ‚Co čtu’

4 hodinový pracovní týden !

Publikováno 25. 3. 2013, autor: Petr Kolenatý, kategorie Co čtu, Efektivní využití času, Tipy, rady a návody, Zdraví a životní styl | Žádný komentář

Cože, je tohle vůbec možné? Nevěřil jsem vlastním očím, když jsem poprvé četl název stejnojmenné knihy od  Timothy Ferrise. Kniha popisuje, jak by téměř každý duševní pracovník mohl přeuspořádat svůj přístup k práci a získat spoustu času k dobru. Protože pokud vykonáváme práci, při které není potřeba sedět v kanceláři, otevírá se nám pole nových možností. Jen ve zkratce. Když nesedím v kanceláři, ale budu například pracovat z domova, mohu si zvolit čas pro práci sám. Pokud mě bude někdo kontrolovat, kontrola probíhá na straně splněných úkolů, které byly přiděleny na určitý časový úsek. Zvládnu-li tyto úkoly za kratší dobu, zbývající čas je „můj“. Kniha poskytuje návod, jak si uspořádat život tak, abychom mohli méně pracovat a více žít. Některé návrhy a postupy je ale třeba brát s rezervou, protože ceny jsou uváděny v dolarech a tudíž to pro nás nemusí být zase až tak výhodné. Kniha je napsána velice čtivě, autor se dotýká Paretova principu, poskytuje vodítko pro tvorbu vlastního produktu a možnosti jeho prodeje a dává zajímavé tipy na webové stránky se souvisejícími programy a články. Dále uvádí možnost rozjet online obchod bez nutnosti mít sklad nebo se starat o vyřizování objednávek. Zase to je trochu ideální pohled, sami možná tušíte, že bez práce nejsou koláče. Spíše jsem z knihy pochopil toto: když člověk rozjede nějaký slibný byznys a po čase by jej jeho firma dokázala bohatě uživit, je čas přenechat firmu schopnému vedení a jen dohlížet, nikoli řídit. Potom máte volno a můžete užívat život plnými doušky. Když se vám tohle nepodaří, protože pracujete stále jako zaměstnanec pro někoho, nevadí. Alespoň občas byste si měli najít trochu času na tzv. minidůchod a vyrazit někam na cesty. Nebo dělat to, co jste vždy chtěli, ale nedostávalo se na to peněz nebo času. Prostě trochu si plnit své sny.

Doporučuji tuto knihu všem, komu není lhostejné, jak mnoho a v jakém prostředí pracuje.

Tagy: , , , , , , , , , ,


Učíte se snadno cizí jazyky?

Publikováno 12. 2. 2013, autor: Petr Kolenatý, kategorie Co čtu, Co řeším, Tipy, rady a návody | Žádný komentář

Přidávejte své komentáře pod tento článek, jaké metody učení se vám nejvíce osvědčily!

Před nedávnem jsem se dostal na stránky Sylvy Ficové a zběžně pročetl její e-book zdarma, ve kterém nabízí čtenářům základní rady, jak se efektivně učit anglicky. Najdete v něm různé zdroje učebních textů, poslechových nahrávek, videí apod. Celý e-book není obsáhlý, ale přesto poskytuje cenné informace.

Mě osobně se osvědčily články uveřejňované na Breakingnewsenglish.com, ale chci se podívat i na další odkazované zdroje z výše uvedené knihy, abych mohl recenzovat autorčina doporučení.

Budu velmi zvědav na komentáře pod tímto článkem, jestli jsou pro vás cizí jazyky hračka, nebo naopak oříšek, který ne a ne rozlousknout.

Zdroj: www.Kolenaty.eu

(c) copyright – all rights reserved

Tagy: , , , , ,


Jak se stát mistrem ve svém oboru? Mimo řadu – Malcolm Gladwell

Publikováno 26. 11. 2012, autor: Petr Kolenatý, kategorie Co čtu | Žádný komentář

Chcete být špičkou ve svém oboru? Potřebujete na to 10.000 hodin. Proč někdo uspěje a jiný ne? Protože byl ve správný čas na správném místě! Jak je to možné?

Po sérii knih o Time managementu byla tato publikace příjemnou změnou. A o čem že to byla?

10000 hodin

Autor v ní nejprve rozebírá teorii 10.000 hodin, které každý z nás potřebuje v jakémkoli oboru, aby se z obyčejného člověka stal odborník. A ne ledajaký, ale jeden z nejlepších. Právě takto dlouhý čas pro trénink je nutný pro získání všech potřebných dovedností k té dané činnosti – hraní na hudební nástroj, sport, programování.

Dále autor předkládá statistické výsledky, které potvrzují fakt, že starší jedinci v určité skupině mají vždy o něco lepší šance na úspěch než ti mladší. Je to dáno tím, že jsou mohutnější (sport), mentálně vyspělejší (škola – učení), atd.

Místo a čas hraje velkou roli

Uváděné příklady s Billem Gatesem a jeho životním příběhem potom nastiňují ještě problematiku místa a času. Kdo byl ve správný čas na správném místě, měl lepší příležitost než ostatní.

Určitě vám doporučuji si tuto knihu přečíst!

Překlad Aleš Drobek, vázaná s přebalem, 135 x 205 mm, 256 stran, 298 Kč, ISBN 978-80-7363-249-6, EAN 9788073632496, řada Zlom, vydání 1, poprvé vyšlo 29.09.2009, 1. dotisk 27.09.2011.
Původní název: Outliers. The Story of Succes

Ke koupi na stránkách nakladatelství Dokořán

Tagy:


Blog, který mě chytil za pačesy!

Publikováno 22. 11. 2012, autor: Petr Kolenatý, kategorie Bydlení, Co čtu, Podnikání, Tipy, rady a návody, Zdraví a životní styl | Žádný komentář

Máte doma nepořádek nebo prostě jen příliš mnoho věcí? Řešením je generální úklid a přestat hromadit zbytečnosti.

Většinou neuškodí udělat si jednou za čas pořádek ve věcech a dát organizaci svého bytu nebo domu jistý řád. Zvláště pokud pracujete z domova, je třeba mít kolem sebe čisté a inspirující prostředí.

Zajímavé postoje k této problematice přináší Honza Javorek na svém blogu. Působí jako profesionál v oblasti IT a toho času podnikatel na volné noze. Po dlouhé době je to jeden z mála webů, kde jsem se po přečtení jen několika málo vět, úplně začetl do jeho obsahu.

Rozhodně doporučuji přečíst si článek Věci – o domácím pořádku. Pokud se zajímáte o problematiku práce z domova, najdete tam i stejnojmenný článek.

Odkazuji na: http://honzajavorek.cz/blog

Tagy: , ,


Time management jako duchovní úkol – Friedrich Assländer, Anselm Grün

Publikováno 1. 10. 2012, autor: Petr Kolenatý, kategorie Co čtu, Efektivní využití času, Tipy, rady a návody, Zdraví a životní styl | Žádný komentář

Přečetl jsem již několik příruček pojednávajících o řízení času – Time Management. Bohužel všechny řeší, jak stihnout více činností najednou nebo za omezený čas. Snad kromě „Snězte tu žábu“ – viz. jeden z předchozích článků. Řekl bych, že kniha, kterou čtu teď, jde ještě dál. Jelikož jsem našel velmi povedenou recenzi na internetu, nebudu psát to samé, ale podělím se o již napsané.

Autoři knihy Time management jako duchovní úkol, Anselm Grün a Friedrich Assländer, vědí, že správná organizace času, nastavení pracovních priorit a plnění úkolů podle správných kritérií není všechno. Proto ve své knize ukazují, že je vlastně potřeba vrátit se na začátek a dát životu rytmus a řád, který si zaslouží a který především přináší plné uspokojení v práci i v životě. Ve svých úvahách vycházejí nejen z běžných technik organizace času a své manažerské a psychologické praxe, ale připomínají čtenářům mnohé odkazy benediktinské tradice, vedle kterých „pro lepší vyváženost záměrně uvádí názory a moudrosti z jiných náboženských systémů“ (str. 47), zvlášť z buddhismu.

Kniha je rozdělena do devíti kapitol. V první z nich se autoři věnují obecné definici času, uvádějí, jak jsme zvyklí mluvit o čase, ukazují, že náš, často stereotypní, popis času je vlastně to, co nás svazuje, nikoli čas sám, protože čas rozhodně není nedostatkové zboží, je stále. Když tedy říkáme, že nemáme čas, nemluvíme úplně upřímně. Většinou jen nemáme čas na něco nebo na někoho. Přes vysvětlení různých pojmů času vedou autoři své čtenáře i ke cvičením, z nichž to nejdůležitější na začátku celé knihy je přemýšlení a tázání se, co je skutečně podstatné a jak se naučit prožívat přítomný okamžik, což je jediná chvíle, kdy skutečně žijeme. Nežijeme v minulosti, ani v budoucnosti, žijeme teď. Ale málokdo umí přítomnost skutečně vědomě prožívat.Ve druhé kapitole věnované času jako systému a řádu se autoři dostávají k praktickým radám, jak nalézt svůj vlastní řád, jak si rozdělovat povinnosti a úkoly, jak je třídit, kterým se věnovat dřív a kterým později. Připomínají i to, že člověk potřebuje řád a rytmus stejně jako příroda. To jen my si myslíme, že čím rychleji budeme pracovat a čím dřív se dostaneme z místa na místo, tím budeme spokojenější. Jenže zapomínáme na to, že i naše duše potřebuje čas, aby přijala změny, které rozum zpracovává mnohem rychleji. My ale nejsme jen rozum. Stejně tak potřebujeme čas, kdy uklidíme to, v čem pracujeme a žijeme. „Vnější pořádek přispívá k vnitřnímu řádu člověka. Pořádek přispívá i k naší dobré náladě. Pokud je vnějšek v pořádku i naše nitro zaujímá postoj radosti a vděčnosti“ (str. 57).

Třetí kapitola se věnuje pasti urychlení a vede čtenáře k tomu, aby prověřovali, co v nich skutečně vyvolává pocity štěstí, radosti a spokojenosti. Většinou se totiž nejedná o chvíle, kdy něco získáme, ale spíše o „sociální zkušenosti a krásné okamžiky, které jste při nich zakusili“ (str. 83).Následující kapitola pak navazuje radami, jak vědomě zmírnit tempo, ve kterém se pohybujeme, a jak si více užívat a jak více prožívat čas, který nám byl dán. S tím samozřejmě souvisí umění udělat si přestávku, a to skutečnou. Vždyť i Pán Ježíš vybízí své učedníky: „Pojďte i vy někam na opuštěné místo a trochu si odpočiňte“ (Mk 6,31).

Další kapitola, v pořadí pátá, se věnuje starému benediktinskému pravidlu „ora et labora“ a ačkoli je krátká, je v samém středu knihy. Stejně tak jako by toto pravidlo mělo být v samém středu našeho myšlení a pracování.

Další tři kapitoly se pak zabývají tématy času v naší duši, významu rituálů, orientace na cíl a na výsledky, významu cílů, významu úspěchu, ale i neúspěchu a praxe řízení sebe sama. Sem pak patří umění nakládání s vyrušováním od práce, umění telefonování, umění říct ne a mnohé další techniky, které pracujícímu člověku umožní soustředit se na práci a eliminovat věci, které do jeho práce nepatří.V závěrečné, deváté, kapitole už jen autoři připomínají, že „každý den je mimořádným darem, dnem plným života, možností a příležitostí. Můžeme dovolit, aby nám náš den zaplnili druzí svými úkoly a očekáváními, nebo se můžeme pokusit rozhodovat o kousíček více sami a naplňovat to, co se zdá důležité nám. Všední den je cvičištěm našeho duchovního života, ať už vypadá jakkoli“ (str. 222).

Zdroj: http://www.slovoazivot.cz/time-management-jako-duchovni-ukol.html

Tagy: , , , , , ,


Dan Brown – Ztracený symbol

Publikováno 18. 9. 2012, autor: Petr Kolenatý, kategorie Co čtu | Žádný komentář

Pro ty z vás, kteří viděli nebo četli Šifru Mistra Leonarda asi nebylo překvapením, když se zfilmování dočkala i kniha Andělé a démoni, od stejnojmenného autora. Jelikož jsem první z nich viděl dvakrát jako film, do jejího čtení jsem se nepouštěl. Druhou zmiňovanou jsem přečetl někdy před měsícem nebo dvěma. Ztracený symbol čekal až na letní dovolenou, kde bylo konečně dost času na jeho zvládnutí.

Ztracený symbol

Hned v úvodu potěším obdivovatele postavy profesora Langdona, když zmíním, že se vyskytuje i v této knize. Děj celého příběhu se odehrává ve Washingtonu, kam je profesor vylákán pod záminkou vystoupení se svou přednáškou. Nic takového se však nakonec nekoná a věci dostávají nečekaný spád. Dále nebudu pokračovat, jen bych rád popsal situaci, kdy někde uprostřed děje odkládám čtení stranou a musím to celé chvilku vstřebávat. Některé scény totiž mají lehce thrillerový nádech.

I přesto (nebo právě proto) vřele doporučuji přečtení této knihy, uvidíte, že nebudete litovat.

Ztracený symbol

  • Nakladatel: Argo
  • ISBN: 978-80-257-0240-6, EAN: 9788025702406
  • Originál: The Lost Symbol
  • Popis: 1× kniha, vázaná, 462 stran, 15 × 21 cm, česky
  • Rozměry: 15 × 21 cm
  • Rok vydání: 2010 (1. vydání)

K zakoupení například: Kosmas.cz

Tagy: , , ,


Time management – dva tipy na příjemné čtení

Publikováno 3. 9. 2012, autor: Petr Kolenatý, kategorie Co čtu, Efektivní využití času | Jeden komentář

Vážení a milí,

jelikož jsem se o víkendu vrátil z dovolené, rád bych se podělil o své nové knižní zážitky. Knížky to nejsou nijak moderní, ale pro mě to bylo příjemné čtení během času volna.

První titul nese název „Time management staňte se pánem svého času“ jehož autorkou je Beatris Uhlig, vydalo nakladatelství Grada. Tato kniha přistupuje k Time managementu ze všech možných úhlů pohledu, nepřináší nové pojmy, ale ukazuje člověku, jak by měl začít přemýšlet, aby se dokázal vymanit se špatných návyků, které přinášejí časové ztráty. To, že nemáme dostatek času není způsobeno až tak vnějšími vlivy, jako spíše tím, jak dokážeme úkolům přidělovat priority, plánovat své činnosti a delegovat některé záležitosti na ostatní. Vřele doporučuji si tuto knihu půjčit v knihovně nebo zakoupit.

Druhá kniha, do které jsem se pustil, nese lehce vtipný název „Snězte tu žábu!“ a jejím autorem je Brian Tracy. Autor přináší 21 rad a tipů, jak se vyrovnat s obtížnými úkoly, které se na nás v životě valí každý den. Představuje metodu delegování, Paretův princip a nezapomíná ani na systémy pro plánování pracovních i soukromých úkolů. Taktéž vřele doporučuji si tuto knihu přečíst.

S přáním příjemných podzimních dní se pro dnešek loučím.

Tagy: , , ,


Time management – efektivní hospodaření s časem – autor David Gruber – AKTUALIZOVÁNO

Publikováno 30. 6. 2012, autor: Petr Kolenatý, kategorie Co čtu, Efektivní využití času, Podnikání | Žádný komentář

AKTUALIZOVÁNO!

Knihu od Davida Grubera jsem ani nedočetl. Víte, když se někdo hned na samém jejím začátku začne chvástat, co všechno již dokázal a kolik toho napsal a odpřednášel, místo toho, aby napsal, o čem kniha bude, a trochu čtenáře nadchl pro další čtení, moc to člověka nemotivuje to opravdu dočíst. Nicméně jsem přečetl téměř celou knihu.

Je psána zajímavě, nikoli však čtivě. Velké množství nových pojmů pro věci nebo nauky, které jsou teprve v plenkách, vnáší do celého tématu značný chaos.

Otázkou Time managementu jsem se zabýval dále a výsledek si můžete přečíst v novějším příspěvku, kde přidávám tipy na dvě zcela jiné publikace.

V dnešním kratičkém příspěvku bych se chtěl zmínit o knize, do které se právě chystám pustit. Jmenuje se Time management – efektivní hospodaření s časem od Davida Grubera. Proč jsem se k ní dostal tak pozdě, když už pár let leží na pultech? To je jednoduché, kolegové byli na školení, které pořádal David Gruber a zmiňovanou knihu tam dostali v rámci školení Time managementu. O toto téma se dlouhodobě zajímám, ale cítím, že jsem si ještě pořád neosvojil správné návyky na sto procent.

Kniha je v podstatě volným přepisem toho, jak David přednáší na školeních, až se jí prokoušu, napíšu něco dalšího. Vzhledem k tomu, jaké je venku horko, asi to bude brzy.

Tagy: , , , ,


Ivo Toman – Debordelizace hlavy

Publikováno 26. 2. 2012, autor: Petr Kolenatý, kategorie Co čtu | Žádný komentář

Asi před týdnem jsem si v knihovně vyzvedl Debordelizaci. Na obálce je velkými písmeny napsáno Bestseller v Čechách i na Slovensku. Když to o sobě nějaká kniha tvrdí hned z obálky, vždycky zpozorním. Ale u této publikace tomu naprosto rozumím, ten titul má oprávněně.
Celá kniha je věnována osobnímu rozvoji a poskytuje jednoduché návody, jak změnit své zažité chování tak, aby to mělo pozitivní vliv na naše životy. Těžko lze napsat nějaké shrnutí, stejně je to v tuto chvíli bezpředmětné, protože knihu vdechnete za několik dnů a sami si shrnutí uděláte.

Tagy: , , ,


Celestinské proroctví

Publikováno 25. 12. 2011, autor: Petr Kolenatý, kategorie Co čtu | Žádný komentář

Rád bych na začátku tohoto příspěvku popřál všem čtenářům tohoto blogu pěkný zbytek Vánoc a hodně štěstí a lásky do nového roku.

Dnes bych se s vámi rád podělil o svou zkušenost s knihou Celestinské proroctví, jejímž autorem je James Redfield. Tato kniha byla vydána svépomocí v Americe a pro její velkou oblíbenost později ručně rozmnožována a přepisována. V roce 1996 se dočkala vydání v nakladatelství Warner Books, o málo později byla vydána v také u nás Knižním klubem.

Řeknete si teď asi, on se zbláznil, že nás zásobuje povídáním o knize staré téměř dvacet let. Ne, není tomu tak, jen jsem nevěděl, jaký film si pustím letos o Vánocích, protože jsem byl již znuděný ze všech těch pohádek. Na ČSFD.cz jsem objevil, zcela náhodou, článek o filmu, kterému byla zmiňovaná kniha předlohou.
Celestinské proroctví jsem četl poprvé na střední škole, bylo to někdy kolem roku 1997, připadalo mi to všechno jako hezká fantasy knížka, ale když se nad tím zamyslím, s odstupem času, možná na tom něco bude.

Tedy zpět k obsahu knížky, své osobní úvahy nechám na konec článku. Kniha pojednává o lidech, kteří se, jakoby náhodou, ocitnou v Peru, přesněji peruánské džungli. Cestou tam přicházejí na to, že už se vlastně znají z dřívějška, dokáží reagovat na jistá vidění a částečně se jim zjevuje jejich budoucnost. Podle toho se dokáží rozhodovat v kritických chvílích.
Kniha je napsána velmi čtivě, řekl bych, že kvalita českého překladu je trochu ke škodě pochopení smyslu knihy. Teprve teď, když jsem viděl film mohu říci, že jsem pochopil celou zápletku. O zápletku v knize ale stejně nejde. Jak to? Vždyť proč by ji tedy někdo psal? Pan autor se již dlouhá léta zabývá různými nad a podprahovými vjemy lidí a pokouší se pochopit smysl našeho bytí na zemi (jako lidstva). Tuto svou touhu se pokusil popsat právě v této knize. Těžko a zbytečně se mi bude vysvětlovat obsah celé knížky, nakonec ani to není mým cílem. Kdo z vás by se chtěl více ponořit do tajů této knihy, měl by vědět, že na tuto knihu navazuje volné pokračování s názvem Desáté proroctví – vize pokračuje, od téhož autora. V roce 1999 byla celá série rozšířena knihou Tajemství Shambhaly – hledání jedenáctého proroctví, ale to není všechno, v anglickém originále existuje i kniha Dvanácté proroctví – hodina rozhodnutí (čas rozhodnutí – volně přeloženo).

V tomto čase vánočním bych si dovolil ještě několik vlastních myšlenek.
Dnes odpoledne jsem přemýšlel o tomto a jiných mých webech – vidíte, k čemu se hodí cesta autem – a dospěl jsem k závěru, že Sayonaru budu „psát“ dál, protože mě baví ze všech nejvíc. Mohu zde svobodně vyjadřovat své myšlenky a názory. To, že jsem dnes shlédl film a vyrušil ze spaní vzpomínku na Celestinské proroctví, nebyla náhoda. Chtěl jsem napsat článek, pravděpodobně by to byly nějaké žvásty o vánocích a předsevzetích, ale k čemu to všechno je, když nám to obvykle nevydrží ani do tří králů? Já vím, není to vždycky jednoduché, ale co na světě je jednoduché?
Doufám tedy, že zůstanete mými věrnými čtenáři i nadále a kromě jiného bych chtěl více psát na tyto stránky. Protože co je v životě největší škoda, když chce člověk něco dělat? Když si na to nedokáže najít dostatek času. Do nového roku vám tedy přeji to, co jsem psal na začátku a kromě toho ještě spoustu času na dělání důležitých a podstatných věcí. Balastu a zbytečností je kolem nás dost, těmi si nevědomky bereme čas, který bychom mohli věnovat našim blízkým, přátelům, práci v zahradě, rybaření, psaní knih, malování a tak dále. Chceš to? Dělej to!

Tagy: , ,